Dne 2. 7. 2026 od 20:30 se v areálu Přístav 18600 v Praze konala přednáška na téma O nočním životě ptáků. Přednášejícím byl Jan Grünwald – ornitolog. Přednáška posluchače provedla fotografiemi a zvukovými projevy ptáků včetně různých zajímavostí z jejich života, provázaností s lidmi a dále poznatky o tom, jak zvyšující se globální teplota ovlivňuje jejich migraci.
I v této reportáži se můžete podívat na fotografie ptáků a pustit si jejich zvukové projevy / zpěvy a díky tomu se budete cítit, jako kdybyste přednášku sami navštívili.
Text reportáže vychází z toho, co bylo slyšeno na přednášce s doplněním informací z internetových zdrojů.
O Janu Grünwaldovi
Jan Grünwald je ornitolog. Vystudoval bakalářský titul v oboru biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a magisterský titul v oboru ekologie. Aktuálně je doktorandem na Ústavu pro životní prostředí na Univerzitě Karlově.
Od malička ho zajímali ptáci, kterými se zabývá a fotografuje je. Jeho fotografie je možné shlédnout na jeho Instagramu Czechbirder a Facebooku Czechbirder.
Jako profesionál rozpozná zpěv každého ptáka. Při procházce lesem, i když jednotlivé druhy ptáků nevidí, tak ví, o které se jedná a dokáže si je představit.
Hosté a průběh přednášky
Na přednášku dorazilo přes 50 posluchačů. Mezi hosty byla i jeho bývalá spolužačka, která ho přišla podpořit.
Přednáška začala úvodem, kdy se Jan Grünwald představil publiku a řekl o sobě pár vět. Následovala série fotografií ptáků, které z převážné většiny zachytil on sám. V průběhu přednášky pouštěl zvukové projevy ptáků, které prokládal svým odborným komentářem a různými osobními zážitky s ptáky. Občas se zeptal publika, zdali dokážou projevy ptáků a fotografie rozpoznat, v čemž publikum uspělo.
Zvuky, které pouštěl publiku pocházejí z databáze xeno-canto.org.
Na konci přednášky byly zodpovězeny dotazy publika a poté následoval potlesk od posluchačů a konec přednášky.
O chování ptáků
Hlavními důvody, proč ptáci zpívají (nebo řvou) je lákání samiček a vytyčování teritoria. Čím kvalitnější je zpěv, tím větší šanci mají samci na získání samičky. Zároveň čím víc zpěv odrazuje konkurenty tím lepší pro teritorium jednotlivých ptáků. Pokud ptáci žijí ve městech, zpívají hlasitěji, aby přehlušili hluk velkoměsta a byli slyšet.
Ptáci mohou žít denní i noční život. Někteří zpívají přes den, jiní přes noc. Někteří začnou na večer a skončí až na další den ráno.
Někteří ptáci jsou si velmi podobní vzhledem, a právě zpěv používají jako poznávací znamení, zdali patří ke stejnému druhu.
Noční ptáci též perfektně vidí a slyší.
Je zajímavé, že díky globálnímu oteplování u nás začaly hnízdit druhy ptáků ze středozemní oblasti, protože je u nás už dostatečně teplo. Zároveň někteří ptáci, kteří dříve odlétali do teplých krajích už to nedělají, protože v ČR se dostatečně oteplilo.
O jednotlivých ptácích
Pro strakapoud velkého z čeledi datlovitých je charakteristické, že sedí na kmeni stromu a tříská do něj zobákem, čímž vytváří svůj typický zvuk bubnování (datlování).
Naopak strakapoud jižní, kromě typického bubnování navíc umí trochu zpívat.
Strakapoud jižní. Zdroj: Wikipedia.
Špaček obecný je velice učenlivý pták, který má velkou plejádu zvuků, které vydává. Svou plejádu zvuků získává napodobováním zvuků z okolí.
Co se týká imitace zvuků z okolí, v tom určitě vyniká lyrochvost Albertův. Umí kombinovat svůj vlastní zpěv s častou imitací zvuků z okolí.
Sovy
Sovy jsou masožravý pták. Existuje více jak 250 druhů. Je to druh ptáka, který je uzpůsoben nočnímu životu. V noci perfektně vidí a když je sovám posvíceno červeným světlem do očí tak jim to nevadí. A to z důvodu, že mají jinou strukturu oka a sítnice. Stejně jako kočkám jim svítí oči, neboť světlo z baterky se od jejich sítnice odrazí. Živí se hmyzem a malými savci jako hraboši, rejsci a myši. K lovu používají sluch a zrak.
Na území ČR existuje 10 druhů, z nich přednášející osobně viděl 8 z nich.
Puštík obecný je široce rozšířená sova, která se dožívá až 30 let. Je možné na ně narazit v každém parku. Například v Čimickém háji v Praze. Nestěhuje se a zůstává na stejném místě. Přezdívá se mu manekýn, jelikož se rád vystavuje. Jeho projev je kombinací houkání a kvikání. Hnízdí v dutinách stromů. Na večer vyleze z dutiny stromu, jelikož musí lovit.
Naopak Kalouš ušatý houká nevýrazně a za své houkání se stydí. Mláďatům se říká bubáčkové a vydávají nepříjemné pískání. Podle přednášejícího i chatGPT radí: „Když bubáčci ruší, je třeba to vydržet.“
Sýček obecný je v České republice ohrožený druh, je zde pouze posledních 120 kusů. Dle předpovědi přednášejícího do 10 let z české krajiny zmizí. Zemědělské obhospodařování způsobilo jeho úbytek. Nicméně existují iniciativy neziskovek, které se tento problém snaží řešit (viz konec tohoto článku). Podle jeho projevu se mu přezdívá posel špatných zpráv. V minulosti, když byl na vesnici nějaký nebožtík (umírající) v chalupě, tak se tam svítilo. Toto světlo lákalo sýčka, který přiletěl k oknu nebožtíka, kde začal houkat. Takto vznikla pověra, že je posel zlých zpráv / smrti.
Výreček malý je právě ukázka ptáka (sovy), jež se do České republiky postupně stěhuje ze středomořské oblastí díky globálnímu oteplování. Výreček je typický svým monotónním pískáním.
Další ptáci v průběhu přednášky
Volavka popelavá je aktivní ve dne i v noci. Její zvukový projev je takový skřek. Velká hnízdní kolonie je v ZOO Praha. Hodně si zvykla na lidi. Když jdete kolem ní či stojíte vedle ní, tak se neposune a je jí to jedno. Dříve se volavka, a i ledňáček likvidovali. Byli považováni za škodnou pro rybáře. V dobových příručkách byly návody, jak se jich efektivně zbavovat (zabíjet).
Bukáček malý také patří mezi volavky a je aktivní hodně v noci. Dle zkušenosti přednášejícího je i přes svou velikost schopen při kroužkování vypíchnout oko. Jeho projev je štěkavý.
Kvakoš noční je pták sídlící v parku Stromovka v Praze. Lze ho tam vidět večer či brzo ráno. Je typický svým kvákáním. Dle vyjádření přednášejícího jich pár uletělo ze ZOO Praha a ti se smísili s těmi divokými. I když kvakoš v ČR nezimuje, díky zvyšující se teplotě a příhodným podmínkám častokrát zimuje v ZOO Praha s pelikány.
Rákosník zpěvný je jeden z nejlepších imitátorů. Migruje až do Afriky. V Africe se naučí projevy afrických ptáků a poté se vrátí zpět do ČR. U nás se poté projevuje projevy afrických ptáků a mate svým projevem ornitology.
Slavík obecný je typický tím, že před setměním začne zpívat a většinou zpívá až do oběda dalšího dne. Při kroužková se v keřích vyseká hluboká díra a natáhne se do ní síť. Pustí se zpěv slavíka a ten do ní prostě vletí. Poté jsou jim nasazeny geolokátory. Pro získání informací z geolokátorů je nutné je další rok znovu odchytit a geolokátor jim sundat. Dnes ještě neexistují geolokátory, které by uměly vysílat informace na dálku.
Při sundávání geolokátorů ovšem nastává problém. Slavíci si přesně pamatují, kde byli chyceni. Když je jim přichystána past na stejném místě, už do ní nevletí. Přednášející se skupinou ornitologů takto okroužkoval 36 slavíku a další rok se jim podařilo chytit pouze 9. Některým týmům ze zahraničí se například nepodařilo chytit žádné.
Rehek domácí zpívá brzo ráno, přibližně 2 hodiny před východem slunce. V minulosti též migroval, ale kvůli globálnímu oteplování zůstává v ČR po celý rok.
U některých ptáků jako Cvrčilka zelená / říční / slavíková mohou být zvukové projevy zcela jiné. Tito ptáci zní jako hmyz nebo budík.
Slučka malá je pták, který má dobrou kamufláž. Sedává v trávě. Tak hodně spoléhá na svou kamufláž, že jí stačí vzít do ruky a vůbec nic neudělá. Nečeká to a spoléhá na kamufláž. Encyklopedie tvrdí, že slučka je v ČR vzácný pták a že zde sídlí okolo 100 ks. Nicméně při využití termovizí přednášejícím s jeho týmem zjistili, že jich tu je podstatně více a během pár hodin v Praze jich okroužkovali 100 ks.
Program na záchranu sýčka obecného
V průběhu přednášky přednášející zmínil Sýčka obecného, kterého je u nás pouze 120 kusů. Zároveň existuje projekt, který se stará o jejich ochranu a zachování. Dle vyjádření přednášejícího se sýček vytrácí z přírody z důvodu zemědělské činnosti. V tomto projektu jde o komunikaci se zemědělci, kteří odstraňují pasti, které by mohli ohrozit sýčky. Dále odstraňují technické pastí v podobě instalací plováků do sudů a lapačů listí do okapů. Stejně tak je přikrmují a monitorují jejich populaci.
V průběhu přednášky řekl, že co se týká ochrany přírody, nedá se úplně spoléhat na státní správu, ale podoktl, že to řeší hodně neziskovek, které jsou v této oblasti aktivní.
I když hodně ptačích druhů mizí z důvodu lidské činnosti a globálního oteplování, jsou zde druhy, které díky přítomnosti člověka vzkvétají. Mezi ně patří rorýs obecný, vrabec domácí a holub domácí.
Závěrem
Přednáška byla poměrně zajímavá. Z přednesu, fotografií a pouštěným zvukových projevů šlo vidět, že Jan Grünwald je odborníkem ve své oblasti a tuto odbornost dokáže přenést do formy stravitelné pro laiky.
Jak jste na tom vy? Fotografujete ptáky? Poznáte podle jejich zvukového projevu, o jaký druh se jedná? Pište do diskuze níže.
