Milovaný Tito.
Milovaný Tito.

Milovaný Tito

25/08/2021
Čtěte

Byl na vojně v roce 1984 před jugoslávskými válkami. Tito, bývalý president Jugoslávie, zemřel v roce 1980. Z vyprávění muže na fotografii bylo lépe za minulého režimu. V Jugoslávii vládla skutečná svoboda. Sám měl metalovou skupinu a mohl cestovat na západ, poslouchat západní hudbu a dívat se na západní filmy bez omezení. Tito se vzepřel Stalinově diktátu z Kremlu. Bylo to velmi nebezpečné, neboť státy jako Bulharsko a Rumunsko mobilizovaly své armády pro zásah na jugoslávském území.

Jugoslávie byla finančně stabilní země, která se bez jediného amerického dolaru dostala z poválečného stavu po 2. světové válce. Důvod, pro který prý za Jugoslávie nebyly nacionalistické problémy a všichni žili v rámci Jugoslávie v míru bylo totální potlačení těchto tendencí ze strany státní moci. Tito svou moc nevyužíval diktátorským způsobem a svou vlastní rodinu ze státní kasy moc neobohatil. Po jeho smrti zbytek jeho rodiny měl obyčejná pracovní místa.

V té době v Jugoslávii koloval vtip, který ve své podstatě říkal, že to, co byla pro Jugoslávii USA, tak to byla Jugoslávie pro Rumuny a Albánce.

Nicméně nacionalistické tendence po roce 90. převážily. Každý se států začal propagovat pouze svou národnost. Jednotlivé státy si začaly nárokovat území ostatních na základě toho, že někdy v 16. století to patřilo těm a těm a tím začala válka.

Jelikož jeho otec byl voják, často pobývali na různých místech v rámci celé Jugoslávie. Je napůl Makedonec a napůl Srb. Je rád, že při těchto válkách nemusel bojovat ani za jednu stranu, neboť by to znamenalo vraždit své sousedy. Rád jezdí k Jadranskému moři na dovolenou. Dnešní vztahy s bývalými svazovými republikami Jugoslávie nejsou dobré.

Břetislav Sobek

Jsem Břetislav Sobek. Jsem zvědavý a novému nerozumím, proto se ptám a poté to sepisuji a uveřejňuji.

Napsal jsem stovky e-mailů do redakcí novin. Jednou mi odpověděli s tím, že když chci psát, mám si jít vystudovat žurnalistiku, včetně odkazu na správnou fakultu. Tam se to prý naučím.

Jiní mi odpověděli s tím, že si domnívají, že jsem PR manažer politické strany. Já jsem chtěl pouze sdělit informace občanům, aby se jim žilo lépe.

Do Syndikátu novinářů mě nepřijali a nebyli schopni ani vysvětlit proč, stejně jako dalším desítkám kandidátů.

A proto jsem se rozhodl, že si založím svůj vlastní magazín a jmenuji sám sebe šéfredaktorem.

Napsat komentář

Your email address will not be published.

Don't Miss