Rozhovor s Filipem Chvátalem (KDU-ČSL), radním pro územní plánování a rozvoj města Brna, na tyto témata: veřejná hromadná doprava a doprava, cyklostezky a problémy s nimi spojené a v neposlední řadě otázky týkající se výstavby, developerů, vysokých cen nájmů a nemovitostí a jakým způsobem to chce město Brno řešit.
Obsah
- Otázky týkající se MHD a dopravy
- Otázky týkající se cyklostezek
- Otázky týkající se výstavby, developerů a vysokých cen nájmů a nemovitostí
Otázky týkající se MHD a dopravy
1) Jaké změny a nové výstavby tras MHD se plánují v Brně?
Pokud mluvíme z hlediska územního plánu, je v novém územním plánu především rozvoj tramvajových tratí. Uvažujeme nad rozvojem Přízřenic a Heršpic. Tam se dlouhodobě rozvojové plochy napojují na tramvajovou trať. Uvidíme, jak se k tomuto napojení postaví městská část. Pokud negativně dali bychom tam trolejbusovou trať. To je zatím jenom v územním plánu. Fáze projektování by nastala až by se tam začalo výrazněji stavět. To zatím nejde, protože tam nejsou protipovodňová opatření. Zároveň máme úvahu o prodloužení tramvajové tratě na Vinohrady. Budeme zadávat technickou studii na proveditelnost této trati. Sešli jsme se s městskými částmi Židenice a Vinohrady, které uzavřely memorandum a budou dávat připomínku do nového územního plánu, a uvidíme. Pokud by byla ta trať rentabilní až na Pálavského náměstí, mohla by se začít realizovat. Jsou to nicméně 3 miliardy korun, což předpokládám, že za současné situace město mít nebude. Potom je v úvahu prodloužení trolejbusové trati. Tam by nastal problém kvůli nutnosti přestupování nebo se bude ještě prověřovat lanovka ze Staré osady na Pálavské náměstí. Je to paradoxně 100m převýšení a 100 metrů na délku. Je to velice krátká vzdálenost. Vychází to, pokud máme správné informace z paralel v jiných městech na 300 mil. korun. To je oproti 3 mld. výrazně méně. Přesedalo by se na Staré osadě a navazovalo by se na tramvajovou trať. Podobně by se měla rozvinout tramvajová trať v technologickém parku. Na Kamechách se má prodloužit tramvajová trať až dozadu do nového sídliště, které je už vlastně v městské části Brno – Žebětín. Potom máme nové rozvojové lokality, kde jsou tramvajové tratě především v brownfieldech (brownfield – jedná se o pozemek, objekt či areál, který je pozůstatkem průmyslové aktivity, který je zanedbávaný, pozn. red.) na kterých mě osobně záleží. To je právě Špitálka, nová Mosilana, Vlněna atd. Mělo by tam dojít k propojení tramvajových tratí, které nyní všechny směřují na hlavní nádraží. Na tomto místě by se z Cejlu odbočovalo na Křenovou a směřovalo to dále až na nové nádraží. To by měla být do budoucna pro MHD taková osa, která propojuje Jižní centrum, Špitálku a Zbrojovku. To je ten takzvaný šedý pás, jehož zóna je určena pro přestavbu. To logicky generuje i tramvajové tratě. Velmi zajímavý nápad, kterého bych se chtěl držet, je navázání tramvajové linky na tramvaj č. 8 a byla to vlastně taková rychlodráha z Líšně přes Židenice až na nové nádraží.
Zmínil jste spoustu úprav, dokdy tyto úpravy mají být hotové?
To se nedá vůbec říci. Samozřejmě je to otázka poptávky. Pokud se začne výrazně rozvíjet Jižní centrum, Špitálka a Zbrojovka, tak si myslím, že to na tu poptávku města Brna bude možná až až. Tam samozřejmě potom logicky budeme držet ty uliční fronty, samostatné pruhy pro MHD a v bulváru bude nová tramvaj atd. Vždy, když se začne rozvíjet daná lokalita, budeme samozřejmě nutit investory, aby začaly financovat a budovat i dopravní infrastrukturu ve spolupráci s městem. Například Kamechy, kde jsme zatím ve fázi studie proveditelnosti, jestli si to dobře uvědomuji. Ten investiční záměr se zasekl na geologii, protože tím, že už tam už vzniklo sídliště, je potřeba zahloubit základy na MHD a stojí to obrovské peníze. V technologickém parku také ta zástavba není tak intenzivní, aby se tam nutně prodlužovala trať. Spíš to vidím na rozvoj ve Špitálce a Zbrojovce.
2) Jak je to s výstavbou P+R na koncích Brna a omezením automobilního provozu v Brně?
Plánují se parkovací domy ne úplně daleko od centra města, což úplně není na ten koncept zachytávání na konečných tramvajových tratí, protože Brno jinou kapacitní MHD nemá. Rozvíjí se velmi vhodný parkovací dům u železničního nádraží Královo pole, což je správná plocha. Možná složitější lokalita je na Šumavské u kancelářského komplexu Šumavská. Tam by měl vzniknout parkovací dům, který by měl sloužit pro přestup na tramvajovou trať do Bystrce a do centra. Dále by měl také sloužit pro obyvatele a rezidenty, kteří tam bydlí. Poté také částečně do budoucna, pokud tudy povede severojižní kolejový diametr. Zároveň se plánuje parkovací dům u Vodové v Králově poli u fotbalového stadionu. Myslím, že parkovací dům se plánuje ještě na Křenové, na místě volné plochy mezi Vlhkou a Křenovou.
Jak chcete motivovat lidi, aby tam parkovali a nejezdili po Brně? Beru velmi negativně, že je tady takový provoz.
Jednoznačně tomu pomáhá rezidentní parkování, které se po dlouhých debatách podařilo zavést a zároveň nějaká cenová regulace. Potom samozřejmě i to, že ve špičce se potěch ulicích příliš projet nedá.
Plánujete nějaký lístek, který bude výhodný pro parkování a MHD dohromady, aby lidé nemuseli platit za parkování a hned poté za MHD? Lidé uvažují na základě peněz.
Rozumím. My jsme to prověřovali, ještě když jsem byl v dopravním podniku minulé volební období, ale tam se to zaseklo na problému s IT. Jinak je tato myšlenka dlouhodobě pozitivně vnímaná. Snažíme se o to, ale myslím, že se tam našel opravdu technický problém, který neuměl DPMB, ani Cordis ani Brněnské komunikace vyřešit.
3) Ohledně přesunu hlavního brněnského nádraží jsem slyšel spoustu nejasných informací. Bude se hlavní nádraží přesouvat? Jestli ano, kdy, kam a jak bude řešen přesun tramvajových kolejí?
My jsme zvolili tu variantu územního plánu, kde je nové nádraží jasně stabilizováno v odsunuté poloze (Na místě dolního nádraží Brno pozn. red.). Prošla studie proveditelnosti, která byla schválena městem Brno, Jihomoravským krajem a státem. Tato studie jasně odpověděla na to, že by měl být rozvíjen železniční uzel Brno v odsunuté poloze. Co se týče projektové přípravy dle platného územního rozhodnutí, které nabylo právní moci, což je dost důležitá informace, se na správě železnic připravuje projektová dokumentace pro odsunuté nádraží. Doufám, že územní plán snad schválíme v roce 2022, jak jsme měli závazek. Zároveň děláme studii proveditelnosti na severojižní kolejový diametr. Ta by měla být za 1,5 roku hotová. Měla by odpovědět na to, jestli se ta investice dá zrealizovat. Zároveň probíhá zadání mezinárodní architektonické soutěže na nové nádraží. Ta je z většiny financována ze státního fondu dopravy, ale organizuje ji město prostřednictvím Kanceláře architekta města Brna. To znamená, že ty práce probíhají a jsou velmi intenzivní. Odpověď na to, kdy bude hotový projekt a bude požádáno o územní a stavební povolení jsou v horizontu 7-8 let.
Ještě k tramvajovým kolejím, ty se také plánují přesouvat?
To se dá všechno dohledat. My máme před schválením a zapsáním územní studii Jižní čtvrť. Ta měla za úkol zpřesnit jak uliční fronty, tak dopravní řešení tramvajové trati v lokalitě Jižního centra, včetně bulváru. Podle územní studie vede tramvajová trať tímto bulvárem, navazuje na Brno dolní nádraží a Plotní. Na Plotní se aktuálně staví přeložka tramvaj č. 12.
4) Kdy dojde k elektrifikaci veškeré veřejné dopravy v Brně?
Tak to není na pořadu dne. Já si myslím, že nové autobusy, co jsou na CNG mají emise opravdu dost minimální. Díky dotacím, co byly k dispozici, se podařilo obnovit skoro celý autobusový park na rozdíl od trolejbusového parku a tramvají. Nemyslím si, že to je mantra, na které musíme bazírovat, že každé vozidlo musí být na elektřinu. Elektřina se také samozřejmě vyrábí nějakým způsobem v uhelných elektrárnách.
Ohledně CNG, to znamená, že benzínové a naftové autobusy jsou již nahrazeny CNG nebo budou všechny?
Některé naftové autobusy musí v dopravním podniku zůstat k dispozici jako rezerva pro případy zhoršených meteorologických podmínek. Tato rezerva dělá okolo 10 %.
5) Blízko Kameňáku jsou zastávky autobusů 26, 50, 35 a 37. Jejich jízdní řády jsou docela časté. Nicméně ze zkušenosti občanů, kteří zde bydlí, dojedou tři autobusy za sebou (zřejmě z důvod zácp na trase) a poté 20 minut další vozidlo MHD nejede. Jste o tomhle obeznámeni a máte již projednané, jakým způsobem byste tohle chtěli změnit?
Já mám takové informace, že dopravní podnik velmi intenzivně vždycky jedná s připomínkami občanů a městských částí a snaží se toto řešit. Myslím si, že tam docházelo k úpravám jízdních řádů, potom se tam zavedly expresní linky, které vedly z Bystrice, přes Kohoutovice až do průmyslových zón ve Slatině. To této situaci pomohlo. Co se týče zacpávání trolejbusů, já sám bydlím na Bayerově ulici a vím, že trolejbusy čas od času v nějaké zácpě nějakým způsobem skončí, ale nemyslím si, že by to bylo pravidlem. To by maximálně opravdu vyřešil samostatný pruh pro autobusy od Nového Lískovce až po Vinohrady. To v daných uličních profilech není reálné zrealizovat.
6) Brno a jeho okolí je sužováno zácpami z důvodu uzavírek jak v Brně, na dálnici a na okolních cestách. Jeden z problémů je špatná komunikace mezi městem, krajem a ŘSD, a to způsobuje nekoordinovanost stavebních prací. Proč k tomu dochází, jak to řešíte a jak to budete řešit v budoucnosti?
Existuje tabulka a do ní se automaticky vkládají všechny záměry. Koordinátor uzavírek, který je na Brněnských komunikacích, tedy příspěvková organizace města, se snaží toto koordinovat. Ovšem je potřeba si říci, že těch uzavírek je takové množství, že některé věci se prostě zkoordinovat nedají. Tím pádem obzvláště, když byl teď Corona virus, tak se to zase nahrnulo. Některé stavby se odložily. Zároveň je velký problém, aspoň dle mého názoru, že některé stavby trvají obrovsky dlouhou dobu a měly by se nějakým způsobem zkrátit. Už jenom z hlediska toho, když se podíváte, v jakém stavu ty komunikace jsou, je jasné, že se jich musí opravit velké množství a to vždycky generuje problém v té dopravě.
Pracujete nějakým reálným způsobem na tom, aby ta komunikace mezi těmi jednotlivými částmi byla lepší než v dnešní době a jakým způsobem?
To má na starosti koordinátor uzavírek, ale je to především gesce dopravy.
7) Tato otázka se týká plánovaného obchvatu z Bystrice do Medlánek, kterou navrhli Brno-Kníničky. Silnice by mě vést kolem letiště Medlánky přes zelené přírodní plochy a přírodu, která je využívána pro odpočinek a rekreaci. Brno-Medlánky se několikrát vyjádřili negativně k tomuto návrhu a návrh je stále předkládán k projednání. Jak to s tímto návrhem vypadá? Bude se to stavět nebo ne?
Jsou to dvě záležitosti. Jedna záležitost je plocha pro veřejné prostranství, která propojuje Komín, Medlánky a oblast zoo, a druhá záležitost je ten dopravní obchvat, který navrhovala městská část Brno-Kníničky. Ta říkala, že chce tu oblast vlastně odlehčit, a bylo to především pro automobilovou dopravu. Ale to, co je teď v územním plánu je vlastně pozůstatek toho, že v tom původním plánu, v tom konceptu územního plánu, byla rezerva plochy pro dopravu, která do jisté míry řešila i propojení těchto vzdálených městský částí. My jsme to přehodili do plochy veřejného prostranství, které umožňuje spíše stavbu chodníků, cyklostezky nebo něčeho takového. Na druhou stranu mohou vznikat obavy, především od obyvatel Medlánek, že tam teoreticky může vzniknout i silnice. To znamená, teď je čas pro připomínky k novému územnímu plánu. Měli jsme projednání na městské části Brno-Medlánky v Ivanovicích, kde jasně řekli, že s tím nesouhlasí. Během tohoto roku budeme jednat s městskými částmi a vypořádávat tyto připomínky. Musíme najít nějaké řešení, které nikdy nebude ideální, neboť každá městská část má jiné stanovisko. Nicméně může se stát, že ta rezerva pro veřejné prostranství se vypustí. Co se týče studie na obchvat Kníniček, není to aktuální věc. Tu si nechali zpracovat pouze Kníničky, předložili nám to, ale do žádného investičního záměru se to neposunulo.
Otázky týkající se cyklostezek
8) Plánujete postavit cyklostezku z Bílovic do Adamova?
To samozřejmě není město Brno, ale ona tam je.
Můj kolega bydlí v Adamově a řekl mi, že do Bílovic kolem řeky vede, ale dále už nevede. Možná je tam jenom pruh, který právě není cyklostezkou. Navíc je to považováno za docela nebezpečný úsek.
Samozřejmě ta cyklostezka tam dlouhodobě zbudována je, bylo to z dotací, ale ona určitě v některých místech prostě má (dívá se do mapy, pozn. red.). Aha, jo, rozumím. Tam je dost složitý terén. Nedokážu na to přesně odpovědět. Vede to podél komunikace, to máte pravdu. Bohužel toto je buď Jihomoravský kraj nebo kooperace města Adamov a města Bílovice nad Svitavou.
9) Jako příklad dám cyklotrasu na Jihlavské u Ústředního hřbitova a na ulici Olomoucké. Na Jihlavské je pás mimo silnici, kde bylo možno dostavět plnohodnotnou cyklostezku. Namísto toho byl zúžen pás pro motoristy a na cestu byly namalovány pruhy pro cyklisty. Na Olomoucké mezi zastávkami Staré letiště a U školy je pruh také dokreslen do vozovky. Jedná se pro cyklisty o velmi nebezpečné úseky. Proč dochází k takovéto výstavbě cyklotras, ale ve skutečnosti svůj účel neplní? Jakým způsobem hodláte sjednat nápravu?
Takže problém je, že se vymezily cyklopruhy na frekventované Jihlavské ulici, které nejsou bezpečné.
A pak třeba dále Jaselská, kde je cyklotrasa v protisměru. Otázka je na to proč se to staví tímto způsobem a proč se to nepostaví řádně. Zúžení pruhu pro motoristy neberu jako řešení. Motoristé a jejich chování v Brně může být občas velmi hrubé.
Tohle je dlouhodobá záležitost. Já jsem se tomu věnoval i profesně. Budování samostatných cyklostezek je obrovský problém z hlediska majetkoprávního. Problémem u těchto staveb je vyjádření jednotlivých orgánů. Ta může být úplně smrtelná. To máte například seznam 40 různých orgánů. Jejich stanoviska jsou často protichůdná. Vy jako projektant nejste schopen všechny tyto námitky zkoordinovat. Nehledě na to, že to majetkoprávně většinou není možné, protože na té trase se vám logicky vždycky někde najde nějaký majitel, který s tím nesouhlasí, a potom je to nereálné postavit. U cyklopruhů v rámci uličních profilů na Jaselské a případně na Jihlavské je teď velmi problematické stanovisko Policie ČR. Ta do toho neustále vnáší nějaký svůj pohled a v podstatě všechny ty vymezení těch cyklopiktogramů, cyklostezek, cyklopruhů prostě odmítá. Dává k tomu negativní stanoviska a vy nejste schopen to povolit, pokud tam máte závazné negativní stanovisko.
Myslíte povolit skutečnou cyklostezku?
I ten cyklopruh, cyklopiktogram, cokoliv, pokud máte negativní závazné stanovisko Policie ČR. Já si myslím, že to je nějaké řešení, jak cyklisty bezpečně provést městem. V těch ulicích buď nemáte vůbec nic vymezeného a jedete jako auto, což si myslím, že bezpečné není. Anebo máte alespoň nějakou ochranu v rámci cyklopiktogramů nebo cyklopruhů. Na Jihlavské je to dáno tím, že tam prostě jiná trasa není a buď můžete tou Okružní, či jak se ta ulice jmenuje. To tedy samozřejmě vede spíše do Bohunic, ale nevede to potom dále do kampusu a do nového Lískovce a do Bosonoh. Ani tam by se nedal bezpečně ten cyklopruh zavést, protože je tam obrovská frekvence aut a ten uliční profil je malý.
Například u Ústředního hřbitova je část, kde cyklisté vjíždí do silnice, vedle silnice je pás hlíny, který mohl být využitý pro cyklostezku.
To je majetkoprávní problém, protože to patří Kohnům. Byli to lidé, kterým patřily také cihelny. Celé je to v restituci. Stále se s městem nedomluvili. My ty pozemky nevlastníme, a proto to v téhle části není opravené. Nicméně už se to posouvá a mělo by proběhnout majetkoprávní vypořádání. Vzniklo by tam aspoň parkoviště a cyklostezka.
10) Některé z cyklostezek ústí do čtyř proudové silnice, kterou je nebezpečné přejít anebo není možné přejít z důvodu silného provozu 5 až 10 minut. Jako příklad mohu dát cyklostezku, která vede podle užšího kanálu Svitavy, podél firmy Linde na pomezí Brno-Černovice a Brno-Komárov. Ústí do čtyřproudé silnice Hladíkova/Zvonařka 42. Pokud pojedete dále, hned za 500 metrů je ten samý případ na ulici Křenová a přes ulici Hněvkovského na té stejné cyklostezce. Nejsou tam přechody. Proč došlo k této chybě a jak to chcete do budoucna řešit?
To není chyba, vzniklo to tím, že se postupně stavěly etapy této cyklostezky. Znova jsme zde narazili na nesouhlas ŘSD, protože je to samozřejmě jejich komunikace. Dlouhodobě se připravuje stavební povolení na podjezd, což je také výrazně drahá investice. Měla na to být dotace a ta dotace padla.
To myslíte na Hladíkově?
Ano, a pak ještě jeden případ. Na druhý si nemohu vzpomenout. Obojí dvojí měl být podjezd. K tomu se vyjadřuje povodí Moravy, protože je to záplavová zóna vedle řeky. Toto se snad již podařilo (čte z oficiálního dokumentu, které je vyjádření k této věci, pozn. red.). Mám informaci, že vzhledem k tomu, že územní řízení na cyklostezku Hladíkova proběhlo bez námitek či dokonce odvolání, předpokládáme stejně hladký průběh i u stavebního řízení. Oznámení o zahájení stavebního řízení bude na úřední desku vyvěšeno 8. 6. 2020 (konec čtení z dokumentu, pozn. red.). To by tedy již mělo být vyvěšeno. Předpokládám proto s ohledem na nadcházející prázdniny, že pravomocné stavební povolení bychom mohli mít nejpozději v polovině prázdnin. Potom by se teoreticky vysoutěžil zhotovitel a mělo by se brzy stavět tento rok.
11) Mezi nákupním centrem Olympia a Decathlonem je bez auta jediná možnost, jak se dostat z jedné strany na druhou, a to autobusem MHD. Ten má, ale tuto jednu zastávku na druhou stranu v jiné zóně a standardní lístek není možno použít. Z jedné strany na druhou neexistuje ani chodník ani přejezd pro cyklisty. Jak to budete řešit?
Tohle to je katastr města Modřice. Nevím zdali stavební úřad a jakým způsobem hodnotil to jestli tam má vzniknout tak veliké nákupní centrum (Decathlon). Už jenom ta koncentrace těch obchodů v tom místě, kde nikdo nebydlí, si myslím, že není vhodná a můžete tam zbudovat maximálně nějakou lávku přes dálnici, která stojí obrovské peníze. To jsou řády desítek miliónů korun. Jinak to žádné zásadní řešení nemá.
Co třeba právě ta jedna zastávka, která je v jiné zóně, která nutí lidi si kupovat lístek za 25 Kč?
To je dáno tím, že to není katastr města.
Nejde se s někým domluvit a vyřešit to?
To by teoreticky šlo.
Řešilo se tohle domluvou? protože to by lidem pomohlo.
Ale oni tam asi jezdí těma autobusy, které jsou zaplacené z Olympie.
Do Olympie ano, ale dále už ne. Jezdí tam klasické autobusy DPMB a právě jenom ta 1 zastávka na druhou stranu je zcela jiná zóna.
No ale to jsou myslím věci, které dopravní podnik obejít nemůže, protože je to jiný katastr obce.
Oni nemohou udělat výjimku a pomoci lidem?
Dobře, ale ty výjimky musí někdo zaplatit. Když je to na katastru jiné obce, tak by se na tom měla podílet i ta obec. Proč by mělo město Brno podporovat dopravní napojení na obchod, který vznikl na poli jiného města? To město z toho má obrovské příjmy a generuje to dopravu pro město Brno. Město Brno vůbec nechtělo, aby to tam vzniklo. Nebo respektive nechtělo, no rozhodně to nebylo v jeho zájmu. Já nevím, jestli jsme k tomu dávali stanovisko, možná ani ne. Tohle to vzniklo na úkor města Brna. Ne na to, aby město Brno na to muselo platit.
Otázky týkající se výstavby, developerů a vysokých cen nájmů a nemovitostí
12) Další otázka je na vznik Náplavky kolem Svratky, v roce 2017/18 to bylo schváleno a design Ivana Rullera vyhrál soutěž o nejlepší návrh. Proč není Náplavka dostavená a jaký je plán ji dostavět?
Já jsem sám byl v té porotě, velmi jsem tehdy podporoval tento návrh, který byl nakonec odhlasován. Pan architekt Ruller následně bohužel zemřel, ale jeho tým to dokončuje. Bavil jsem se teď s paní vedoucí odboru vodního a lesního hospodářství, mělo by se požádat o stavební povolení během dvou tří měsíců, doufám někdy okolo podzimu, zhruba v tom říjnu. Potom ještě bude probíhat výběr zhotovitele. Doufám, že by to mohlo proběhnout trochu dříve, ale na konci tohoto roku by se skutečně mělo začít stavět. Je to navázáno na dotaci, která je vázána striktním termínem.
13) Při výstavbě bytových a jiných komplexů se klade důraz na ekonomickou výtěžnost, aby majitel co nejvíce vydělal. Například nebudováním sklepů v bytových jednotkách, nebudováním parkovišť s dostatečnou kapacitou a domů bez vnitřních prostor zahrad. Dále při nové výstavbě se zbytečně betonují úseky zeleně, a zeleň mizí. Takto činí developeři na úkor blahobytu občana a důstojného života. Vysvětlete mi, proč se tak děje, proč do toho Brno nezasáhne a jakým způsobem by se tohle mohlo řešit?
Byla to dřívější záležitost. Dnes už to řešíme, jak výstavbu školek tak parkové zeleně, hřišť a dopravní infrastruktury. Připravujeme pravidla pro investory, aby odváděli nejspíše automaticky okolo 10 až 15 % ze své investice do speciálního fondu pro tento účel. Za to by se měly stavět školky a hlavně dopravní infrastruktura, která tam chybí. Je to nevymahatelné ze zákona, ale doufám, že na to investoři přistoupí, protože potom samozřejmě potřebují stanovisko města, potřebují napojení na dopravní infrastrukturu a bez města se potom nikam nepohnou. Co se týče územního plánu jsou tam podmínky 30 % zeleně právě proto, aby tam vznikl kvalitní veřejný prostor. Často požadujeme parky, hřiště, zelené střechy a fasády. Myslím si, že tím, že vznikla Kancelář architekta města se to posunulo dopředu.
Staví se nové budovy místo Vlněny, nepřijde mi, že by tam zeleně z mého pohledu bylo dostatečně. To o čem mluvíte, to se bude dít odteď do budoucnosti?
Vlněna vznikla ještě před vznikem Kanceláře architekta města Brno a já jsem tady taky nebyl. Mohu říci, že mě na Vlněně hlavně vadí monofunkčnost. Jsou to jenom kanceláře a výška. Je to poměrně velká hmota. Co se týče zeleně není to tam úplně podceněné. Jsou tam vnitřní prostory a v nich zahrady. Je tam borový háj a jiné. Má to samozřejmě druhou etapu, kde revitalizují Ponávku. Takže si myslím, že Vlněna, co se týče zeleně úplně podceněná není. Je potřeba si říci, že je to vnitřní město. Tam nemůžete vyloženě dělat parkové úpravy. To je spíše bloková zástavba.
Vy máte možnost nějakým způsobem uvalit pravidla na developery, aby nedělali to co je v rozporu s blahobytem lidí?
To jsou ta pravidla, aby nám odváděli peníze, abychom za to stavěli aspoň to, co se reálně dá. To je ale nevymahatelné. Vy ze zákona nemáte právo soukromému vlastníkovi zakazovat stavbu v souladu s územním plánem na vlastním pozemku. To je základní lidské právo a my se můžeme dohodnout a snažíme se dohodnout, tak aby to bylo ve finále pozitivní pro obyvatele, ale vždycky to bude spíše otázka dohody než nějakého diktátu.
14) Minimální čistý plat v roce 2020 je 12 124 Kč za měsíc. Cena pronájmu bytu 1+kk, 1+1 je včetně energií od 8500 po 12 000 Kč za měsíc. Nájmy se v Brně zvedly na úroveň Prahy, ale platy jsou stále na úrovni Brna. Jak město Brno hodlá pomoci lidem v takové životní situaci?
Já si myslím, že průměrný plat je okolo 27 900 Kč.
To ano, ale tady jsem mluvil o minimální mzdě.
Co se týče nájmů, to je samozřejmě dlouhodobý problém, který slyšíme i na městě Brně. Proběhla deregulace nájemného, která, ale stále vůbec nestačí na to, aby se vůbec dařilo aspoň bazálně opravovat ty domy. To se bavím jenom o městských domech. U domů, které jsou v soukromém vlastnictví, není ta regulace v podstatě možná. Nemůžete asi nikomu diktovat jakým způsobem má nakládat se svým majetkem. Co se týče toho finálního řešení u tak nízkého platu, že není schopen daný člověk nájem platit, je tu vždy možnost žádat o sociální příspěvek, kde vám stát doplácí. Teď nevím kolik procent z platu.
15) Cena bytu 3+1 (velikost standardní pro rodinu) je v Brně od 3,5 milionu po 10 miliónů. Při hypotéce na 30 let činí měsíční splátka od 13 000 po 37 000 Kč. Dalším příkladem je: řidič MHD vydělá v Brně 26 185 Kč čistého, 11 000 Kč zaplatí na nájem a zbyde mu 15 185. Z toho polovinu utratí za jídlo a potřeby a zbyde mu 7 500 Kč. Při ceně bytu 5 miliónů to znamená, že by musel šetřit 55 let. To mi nepřijde v pořádku. Jaké řešení navrhujete pro tuto komplikovanou situaci, jak hodláte lidem v tomhle ohledu pomoci a jak se to řeší?
Vzniká projekt družstevního bydlení, které jsme rozjeli my. Především pan náměstek Hladík. Myslím si, že to je přesně ta cesta jak z toho ven. Jsme schopni poskytnout pozemek, podporovat zasíťování a podporovat třeba ten architektonický návrh. To financování by si dopředu zajistili ti jednotliví žadatelé, kteří v tom systému družstevního bydlení jsou a potom by vlastně dlouhodobě spláceli ty byty. Mělo by to být levnější než kupovat na trhu ty byty, kterých je nedostatek. Zároveň, jak jsem již říkal z hlediska územního plánu a podpory výstavby bytů se snažíme toto zásadním způsobem řešit, aby se ta situace plně odblokovala. Pokud se bude těch bytů stavět více, předpokládám a ty názory slyším i od dalších odborníků, měly by ty ceny minimálně klesat nebo se vyvíjet jiným způsobem. Nicméně pokud je poptávka takhle výrazně vyšší než je nabídka, tak se logicky Brno dostává to této situace.
Stát nemá žádnou pravomoc do tohohle zasahovat?
Tohle je možná otázka na někoho jiného, ale myslím si, že v demokratické státě to asi úplně nejde. Můžete mít regulované nájemné, ale i to nám vlastně soudy zrušili. Tudíž jsme je museli deregulovat, protože se řeklo, že prostě nemáme jak odůvodnit, proč dáváme slevu na nájemném.
To byl verdikt soudu, že vám to zrušili?
Myslím si, že to tehdy bylo soudně, ale samozřejmě pak existují sociální byty. Tam je pobyt omezen na 2 až 3 roky. Nájemníci tam musí splnit určité podmínky. Jsou to vlastně startovací byty nebo byty pro postižené a jiné.
Děkuji za rozhovor
