Rozhovor s Denisem Farkašem – boxer, thai-boxer, MMA zápasník ze Slovenska. Člověk, který se vzepřel realitě a začal se bránit.
1) Co tě přivedlo do České republiky?
Bylo to hlavně kvůli tomu, že jeden z mých trenérů, Vladimír Idrányi odešel trénovat do Prahy. Druhý můj trenér byl Adrian Valentin. Já jsem byl v kontaktu s nejlepším českým trenérem Karlem Kaiserem a chtěl jsem se zlepšovat co nejvíce. Na Slovensku by bylo kde trénovat, ale měl jsem příležitost a byl jsem s ním (Karlem Kaiserem, pozn. red.) v kontaktu, a tak jsem šel.
2) Karel Kaiser jako trenér tě pozval trénovat do Muai Thai Brno?
U Karla jsem dvakrát zápasil v kategorii muší váha (váhové rozpětí soupeřů v bojových sportech, do které se musí vlézt oba soupeři, pozn. red.) Tímto způsobem jsme se poznali. Všiml si, že by mělo smysl na mě pracovat a trénovat mě. Rozhodli jsme se pro spolupráci.
3) Jaké pro tebe byly hlavní důvodu začít s bojovými sporty?
Hodně jsme se bili, když jsme byli malí. Pocházíme z Handlové, blízko Bánské Bystrice. Na tomto místě se lidi hodně bijí a je tam pořádná šikana. Byl jsem šikanovaný od starších a chtěl jsem být ten, co bije. Začal jsem s tím, protože jsem se chtěl ubránit. Dnes ty, co mě šikanovali, porážím v ringu.
4) Co jsi studoval?
Vystudoval jsem tříletý obor kuchař. Ještě nevím, zdali budu pokračovat ve studiu či budu pokračovat v zápasení.
5) Pracuješ tedy?
Ne, jenom zápasím a mám soukromé tréninky. To stačí na to, abych se uživil.
6) Jak často trénuješ, co děláš pro svou fyzičku?
Tréninky mám ráno, po obědě a večer si jdu zaběhat. Kromě čtvrtka a soboty.
7) Díval jsem se na tvé zápasy, líbí se mi, kolik ran dokážeš dát a kolik jich dokážeš inkasovat. Jak je možné, že tolik vydržíš?
Bude to asi spojené s tím, že mě bili, když jsem byl malý. Asi je tam uvnitř mě agrese, taková nenávist proti tomu, když mi někdo chce ublížit. Rád se nechám bouchnout do hlavy a potom jdu dopředu.
8) Jak důležitá je psychika v bojových sportech a pro tebe?
Když mám lidi na soukromé tréninky a když se tu pohybují starší lidé, vidím, jak jejich psychika jim velmi bere z fyzičky, jelikož neví a jsou neodhodlaní. Pohybuji se v tom od malička a ten stres už tam není a je to určitá výhoda oproti soupeřům.
9) Jak je to se stresem a strachem u profesionálních zápasníků?
Profesionálové už to nevnímají tak, že mají stres, že přijde rána. Ti, co mají nějaké zápasy za sebou, jsou už s tím vyrovnaní. Když přijde rána, tak buď uhnu nebo dostanu.
10) Jaký je tvůj oblíbený úder?
Oblíbený? Hák, háky.
11) Jaký je tvůj nejobávanější úder podle soupeřů?
High-kick (kop do hlavy, pozn. red.)
12) Když jdeš do ringu, jdeš tam svého soupeře zabít, ztrestat či co s ním jdeš udělat?
Jestliže je to někdo, kdo mi přijde sympatický a vidím na sociálních sítí, že je v pohodě, beru to sportovně. Jdu tam vyhrát a dávám do toho všechno. Když je mi, ale nesympatický, to se stalo teď naposledy v Brně (zápas s Denisem Poborským, pozn. red. ). To už bylo takové, že jsem ho chtěl zbít a ponížit. Věděl jsem jaký je člověk, a proto jsem ho chtěl zbít. Nevím, jaký je v osobním životě, ale podle toho, co jsem viděl, mi přišel nesympatický.
13) Před zápasy bývají takové ty “hatingy” kdy o sobě soupeři říkají špatné věci, děláš to také? Snažíš se svého soupeře před zápasem vystresovat?
Záleží s kým bojuji. Pokud vím, že je soupeř sportovec, podáme si ruku, uděláme face-to-face (soupeři se podívají do očí před kamerami/fotografy, pozn. red.) a tím to končí.
Pokud je to ale opačné, a postavil by se k tomu úplně opačně, je mu to jedno či si hraje na něco, co není, tak mu chci dokázat, že já jsem ten, kdo tam vládne. Už při vážení (soupeři se před zápasem váží, aby byli ve stejné váhové kategorii, pozn. red.) chci ukázat, že já jsem ten, který tam vládne, aby to pocítil už od začátku, odkdy jsme v kontaktu.
14) Jak řešíš to, když jsi někde a někdo se tě skutečně snaží provokovat, ponížit tě?
Pokud tam nejsou žádní lidé nebo tam jsou moji lidé, tak ho trefím (smích, pozn. red.) Když vidím, že tam jsou i jeho lidé tak to neřeším. Pokud vidím, že se chce bít a má tam pořád své lidi, je to takové diskutabilní. Pokud mě on a jeho lidi udají, budu z toho mít problém. Většinou se takovýmto věcem vyhýbám a venku jsem se bil minimálně a bít se ani nechci. Je to zbytečné. Raději se takovýmto věcem vyvaruji. Když to ale přijde, nebojím se toho.
15) Myslíš, že bojové sporty dělají člověka klidnějšího?
To záleží na osobnosti. Pokud přijde někdo agresivní na trénink s tím se bít, tak bude navždy agresivní. Pokud tam přijde někdo pokorný, chce někoho zbít a bere to ve sportovním duchu, tak takový bude i nadále. Ale zklidnit, to tě asi nezklidní.
16) Co si myslíš o klubových rvačkách, o lidech, co se chodí bít na diskotéky a nabité boxerské a jiné dovednosti zneužívají?
Tito lidé jsou nejhorší. Jdou třikrát na trénink a poté jdou do klubu s tím, že se tam chtějí pobít. Hrají si tam na frajery. Černé věci a ostatní. Takových lidí si nevšímám.
17) Co bys dělal ve svém životě, kdybys nemusel řešit to kolik peněz vyděláváš pro obživu?
Strašně mě baví… počkej to ti nemohu říci… (smích, pozn. red.) Baví mě se bít, ale většinou mě baví ten adrenalin přitom zápasení. Mám rád, když se něco děje.
Děkuji za rozhovor
