Dcera po náročném finiši v náručí své milující matky.
Dcera po náročném finiši v náručí své milující matky.

VolšoHEC RUN 2020 na dobrou věc

11/09/2020

Dne 29. 8. 2020 se v areálu kempu Olšovec konal štafetový charitativní běh s názvem VolšoHEC RUN 2020. Jedná se již o třetí ročník tohoto běhu. Náplní jsou běhy od nejkratších pro nejmenší až po štafetový půlmaraton pro dospělé.

Tento běh je organizován na pomoc dětem s těžkými zdravotními problémy, kteří potřebují peníze na speciální rehabilitace, terapie a pobyty u moře. Tyto nadstandardní služby nejsou nicméně pojišťovnami propláceny. Ve spolupráci s organizací Život dětem o.p.s. a její zástupkyní Zdenkou Hollerovou se skrze tento běh vybírají peníze na pomoc těmto dětem.

Komu peníze pomohou

V aktuálním ročníku putovaly peníze Štěpánkovi, který má genetickou vadu, která způsobuje velmi mnoho problémů. Tyto peníze budou pro něho využity na terapie v Therapy centre, které mu již pomohly. Pro Mikuláška s cystickou fibrózou na ozdravné pobyty u moře. A také pro Elišku s dětskou mozkovou obrnou, jejíž rodiče tyto finanční prostředky použijí na rehabilitaci na speciální neurologické klinice.

Cílem tohoto projektu je udělat život těmto dětem krásnější a takový jaký ho máme my ostatní.

Běh začal ránem, kdy si bylo možno vyzvednout tašku s předměty týkající se běhu a trička na kterých byly natisknuty názvy jednotlivých týmů. Po této části začal úvod, ve kterém měl slovo vedoucí organizačního týmu Radim Roček z firmy Phoenix Contact.

Rozhovor s organizátorem

Radim Roček mě poskytl krátký rozhovor, ve kterém sdělil více o tomto běhu. Dle jeho slov se za 3 roky této akce pomohlo již 5 dětem. Tento rok se přiblíží výběrem peněz v celkové výší 600 000 Kč a navýší počet dětí, kterým pomohou na osm. Tento rok se zkomplikoval z důvodu covidu. Celá událost byla přesunuta. S přesunem také odřekli účast lidé a další lidé se do závodu nehlásili. I přesto doufá, že by se mohli dostat na vyšší částku než v prvním ročníku (172 000 Kč). Co se týká organizace, nejnáročnější byl první ročník, a to nejenom z důvodu toho, že nevěděli, co vlastně potřebují všechno zařídit. Dále kde co sehnat (povinnost, aby na akci byla sanitka, časomíra a čipy nutné na snímání časů běžců a jiné, pozn. red.), ale také z důvodu tuto akci zpropagovat a dostat mezi lidi. Za tři roky zde vznikla již silná komunita, která se každý roční vrací.

Protlačit zcela novou událost v dnešní době je nesmírně náročné. Radimovi Ročkovi se podařilo přesvědčit Petra Švancaru, fotbalistu, aby jim z propagací pomohl. Natočil s ním video a skrze placenou reklamu na facebooku se mu podařilo tuto událost dostat mezi lidi. Díky tomuto se prvního ročníku účastnilo 324 běžců. I přesto, že lidé neznali tuto událost, ani nevěděli, k čemu by mohla být dobrá, přišli a podpořili. Hlavním důvodem začít organizovat tento běh byl, že sám běhá a nikde nebyla událost tohoto typu a ještě, aby měla nějaký vyšší smysl. Našel jednu, ale tam se jednalo o čistě komerční běh, ve špatný čas a pouze v Praze. Sehnat sponzory na událost charitativního rázu může a nemusí být jednoduché.

Průběh běhů

Běhy začínaly od nejnižších věkových kategorií a postupně se posouvaly dále ke starším. V očích dětí šlo vidět nadšení pro běh. U jiných dětí šlo spíše naopak vidět, že ani neví, proč běží a spíše je do běhu přihlásili rodiče.

Po prvních pár kolech doběhli nejmladší. Někteří s nich se rozbrečeli, zřejmě z důvodu adrenalinové náročnosti tohoto běhu. Tyto děti putovali přímo do náručí utěšujících rodičů, kteří je pochválili, obejmuli a políbili. Zanedlouho i slzy zmizely.

Starší děti, hlavně kluci již běh brali vážněji a mohl jsem na nich vidět, že chtějí vyhrát.

Odvážný Filípek a jeho příběh

V jednom z běhů přichází na scénu Filípek. Jemu peníze pomohly v minulém ročníku VolšoHEC RUNu. Je tam s otcem, který vede kočárek. Příjezd je podporován jásotem a tleskáním lidí.

Zanedlouho otec s Filípkem probíhá cílovou linií za podpory členů rodiny a přihlížejících.

Filípek probíhající cílovou linií.

Ze zdravotních důvodů se z 3 dětí, které v tomto ročníku byli podpořeny, dostavil na akci jenom Štěpánek s rodiči. Pojďme si vyslechnout, co nám jeho rodiče chtějí říci.

Dle slov rodičů má mutaci jednoho z genů, díky tomu má mikrocefalii a 5 let přijímal potravu pouze skrze sondu a nechodil. Intenzivními rehabilitacemi a cvičením ho dostali do stavu, kdy běhá, nemluví a přijímá potravu ústy. Tyto intenzivní rehabilitace a cvičení pojišťovny nefinancují. V takové situaci rodiče pro dítě udělají maximum a vyzkouší, co jde. Do pomoci Štěpánkovi investovali hodně času a péče a zjistili, že mu velmi pomáhají koně a komplexní dvoutýdenní rehabilitaci. Po ní vidí posuny, které jsou veliké. Alternativy pojišťovny neplatí. Nikdy je nenapadlo, že by ho odepsali, a když se jich na to někdo zeptal proč tak neučili, velmi se tomu divili a nechápali to.

Poté následovaly další běhy starších dětí, kluků a holek. Po proběhnutí cílovou linií neměla jedna z nich ani dech odpovědět moderátorovi na to jaké to bylo a druhá ležela a vydechovala z vyčerpání na zemi.

Lidé kolem relaxovali, konzumovali zmrzlinu a culili se do fotoaparátu.

Vyhlášení vítězů poprvé a velká štafeta

Následovalo vyhlášení vítězů. Byly jim předány ceny, diplomy a byli ověšeni medailemi. Měli radost.

Poté začaly přípravy na velkou štafetu, jejíž délka byla 21,1 km, tedy půlmaraton. Běželo se 4 kola. Každé kolo běžel jeden člen štafety. Lidé se mentálně připravovali a protahovali své ztuhlé kancelářské svaly.

Běhu se účastnili muži, ženy, chudí, širocí a svalnatí. Měli jednu věc ovšem společnou, a to zúčastnit se a tím udělat dobrou věc. Tým IC klinika Brno vztyčil svoji vlajku.

Lidé před závodem poslouchali v napětí organizátora Radima. Srotili se u startovní linie při nastavování svých inteligentních hodinek na měření všeho možného i nemožného. Napínali se, položili svá chodidla na startovní linii. Bylo ticho před bouří. Výstřel. Běžci vyběhli a neúprosně se řítili k první předávce štafety pro dalšího člena týmu.

V průběhu proběhávání přes startovní linii byl běh komentován Radimem. Celý běh byl rušen neustálým průjezdem aut. Na dotázání, proč tomu tak je, mi Radim odpověděl, že místní starosta nemohl uzavřít tuto silnici pro potřebu běhu. Tento krok se setkal z nevolí účastníků i pozorujících.

Radim mi v průběhu běhu dal nahlédnout do seznamu týmů, kde jsem mohl vidět názvy jako parta hic, aspire woman, zřejmě slušný oddíl, šakalí dech a jiné.

Po doběhnutí posledních se soutěžící zchladili pivem a nechali se vyfotografovat pod stuhou s nápisem „VolšoHEC Run“

Vyhlášení vítězů štafety a Zdeňka Hollerová

Poté jsme se přesunuli do vnitřního areálu prostoru kempu Olšovec, kde byly vyhlašovány výsledky. Jednotlivé týmy byly odměněny taškou s láhví vína.

Po vyhlášení se na scéně objevila Zdeňka Hollerová z nadace Život dětem o.p.s. Byl jí předán šek s hodnotou 186 682 kč. Tato suma se tento rok vybrala na pomoc. Paní Hollerová měla proslov a poděkovala za spolupráci. S paní Hollerovou jsem provedl středně dlouhý rozhovor. Pojďme zjistit co má na srdci.

Dle jejich slov je Život dětem obecně prospěšná společnost, která se zaobírá pomocí vážně nemocným dětem. Za tu dobu co před 20 lety organizaci založili, dětem rozdali 297 000 000 Kč. Dříve těmito dary pomáhali nemocnicím, teď pomáhají spíše rodinám. Obzvláště těm, kteří mají domácí péči, potřebují koupit rehabilitaci či vybavení. Otázku, jak se k takovým případům staví stát a zdali organizace jako Život dětem je třeba, hodnotí jako těžkou. Při koupi vozíčku ho stát proplácí jednou za 5 let a dají jenom určitou část. Zbytek si lidé musí sehnat sami. Buď v jiných organizacích nebo v Život dětem. Získat peníze na věci výše zmíněné je těžké. Stává se, že tatínkové to nevydrží a od rodiny odejdou a tak tu máme hodně maminek samoživitelek. Byla položena otázka jak těžké je vybrat mezi jednotlivými případy dětí a komu peníze přidělit. Mají dozorčí radu, která jednotlivé případy schvaluje. Celkově přišlo 400 přihlášek. Kritéria pro výběr vyvolených jsou například, jak moc je dítě nemocné a jaká je finanční situace rodiny.

Dle hlavy týmu organizátorů Radim se akce úžasně vydařila vzhledem k březnovým podmínkám. Jediné co ho mrzí je, že 3 000 Kč chybí do 600 000 Kč za tři ročníky. I přesto, že se vybralo hodně peněž to rodičům na plné pokrytí nákladů nebude stačit, nicméně jedná se o poměrně velikou část.

Běh dle názorů soutěžících byl náročností akorát až náročnější.  

Vzkazy účastníků od sdrce

Účastníkům, soutěžícím a organizátorům byla položena otázka, co by chtěli vzkázat světu. Tohle chtějí vzkázat: Pomáhejte ostatním a tím pomůžete i sobě. Hledejte cestu, vždy se najdou překážky. Aby všichni byli zdraví. Ať lidé běhají pro dobrou věc. Ať se má svět dobře. Nechť se lidé usmívají. Pomáhejme. Aby svět poslouchal dobrou hudbu. Ať se lidé mají dobře a ať u nich neprší jako u nás. Aby se lidé k sobě chovali lépe. Ať se mají všichni rádi. Asi nic. Měli bychom být na sebe hodnější. Mír lásku a pohodu pro svět.


Tým organizátorů VolšoHEC 2020:

Břetislav Sobek

Jsem Břetislav Sobek. Jsem zvědavý a novému nerozumím, proto se ptám a poté to sepisuji a uveřejňuji.

Napsal jsem stovky e-mailů do redakcí novin. Jednou mi odpověděli s tím, že když chci psát, mám si jít vystudovat žurnalistiku, včetně odkazu na správnou fakultu. Tam se to prý naučím.

Jiní mi odpověděli s tím, že si domnívají, že jsem PR manažer politické strany. Já jsem chtěl pouze sdělit informace občanům, aby se jim žilo lépe.

Do Syndikátu novinářů mě nepřijali a nebyli schopni ani vysvětlit proč, stejně jako dalším desítkám kandidátů.

A proto jsem se rozhodl, že si založím svůj vlastní magazín a jmenuji sám sebe šéfredaktorem.

Napsat komentář

Your email address will not be published.

Don't Miss