Manželé, kteří vlastní obchod s gramofonovými deska Agentura music 69. On má doma speciální místnost s upraveným stropem kvůli dobré akustice. Vlastní též speciální automatickou čističku gramodesek. Desky, které prodává, jsou z jeho vlastní osobní sbírky a někdy je těžké se s nimi rozloučit. Prvním způsobem, jak se vyráběly gramofonové desky bylo, že hudební skupina byla přímo ve studiu. Zpívali a rovnou se zvuková stopa vrývala do pryžové či šelakové desky. Když se vývoj posunul, hudebníci byli nahráváni na magnetický pásek. Z něj byl vytvořen prvotyp. Prvotyp je kovová gramodeska z které se následně lisují finální gramodesky. Jeden prvotyp vydrží výlis okolo 7000 gramodesek.
Dnes se nahrává analogově na pásku nebo digitálně. Kvalita gramodesek se liší a lišila se hlavně za socialismu. Japonsko a západní země obdržely prvotyp nebo rovnou první nahrávku na magnetickém pásku z které vyrobili prvotyp. Socialistické země většinou obdrželi nebo získali šedým kanálem druhou až x-tou kopii. Tyto kopie nebyly tak kvalitní. Jeden z důvodů, proč například britští vydavatelé nezasílali gramodesky do východního bloku bylo, že se jim nevrátili. Pokud dnes chce hudebník vydat gramodesku, náklady na ní činí 100 000 Kč.
Král gramodesek.
