Dne 9. 6. 2026 se v prostorách Městské knihovny v Praze, pobočce Sedmička konala beseda / kulturní událost Knižní kavárna aneb Pokec na téma Kodovky aneb knihy odvahy a dobrodružství. Organizátorem je Radka Tesárková a hosty byli Ondřej Müller – překladatel a programový ředitel vydavatelství Albatros a Lucie Hlavinková – spisovatelka.
O hostech
Ondřej Müller je nakladatel, překladatel z němčiny a angličtiny a autor komentářů ke sci-fi literatuře. Aktuálně pracuje jako programový ředitel v nakladatelství Albatros. Napsal knihu Knihy odvahy a dobrodružství: Průvodce edicí společně s Ondřejem Neffem a Stanislavem Novákem.
Tato kniha je průvodcem edice KOD, což jsou dobrodružné knihy. Kniha obsahuje obálky, bibliografická data, obsah a čtenářské hodnocení všech 212 knih vydaných v této edici.
Mezi známé knihy do edice KOD patří: Poklad na ostrově, Bílý Tesák, Klapzubova jedenáctka, Dobrodružství Toma Sawyera, Dobrodružství Huckleberryho Finna, Tři Mušketýři, Vinnetou, Černý korzár, Lassie se vrací a poslední vydaná Nobody – muž z Neznáma a jiné.
Lucie Hlavinková je spisovatelka. Vyhrála soutěž „Hledá se autor bestselleru“ se svou sci-fi povídkou Seance. Vystudovala historii a religionistiku. První příběh napsala, když byla malé dítě se jmenoval Dobrodružství pejska Bobíka. Žije v Brně a věnuje se učení a psaní. Mezi knihy, které napsala patří: Gottwaldova mumie, Kdo šije u Podolské? a Svátek hada. Tyto knihy jsou zasazené do období komunismu, a to jak u nás, tak ve světě. Vypráví příběhy lidí, kteří žili v té době. Knihy obsahují silné životní příběhy, dobré i špatné chvíle a vyrovnávání se s negativy života té doby.
O vydávání knih za komunismu
O vydávání knih za komunismu se rozvykládal pan Müller. V komunismu se muselo pro cenzurní radu zdůvodňovat proč se tyto knihy vydávaly. Existovaly tři kategorie autorů, které byly povoleny. Dvě z nich mě zaujaly. Pokrokoví autoři ze zahraničí a romány autorů za které se zaručil někdo z „prověřených a osvědčených lidí komunistickým režimem“. Mezi pokrokové zahraniční autory patřil například Jack London a to proto, že pocházel z dělnické třídy, byl chudý a zemřel chudý. To že se uchlastal k smrti, již nebylo podstatné. Hlavní byl třídní původ. Ideálně měl socialistický režim rád revolucionáře a ty s prosocialistickým smýšlením.
Za socialismu bylo též nutné napsat stravitelný úvod/doslov k vydávaným knihám. Obzvláště u těch autorů, kteří nebyli tak prosocialisticky zaměření. Tak se i poměrně kapitalističtí západní spisovatelé mohli dostat na trh. Lidé samozřejmě věděli že ty tyto doslovy jsou bláboly, ale bylo to nutné, aby mohli být někteří autoři vůbec vydáváni.
V edici KOD též musel být autorem první knihy sovětský autor, aby vůbec taková edice dobrodružných knih mohla vzniknout. Dobrodružné věci totiž bylo něco kapitalistického, západního a svázaného s první republikou, a tudíž režim to považoval za nevhodné.
Pan Müller též zmínil, že za normalizace, když přišla kontrola do školy, raději učitelky s dětmi otevíraly knihy ověřených sovětských autorů, aby byl od kontrol pokoj.
Zároveň za socialismu úplně neplatila pravidla nabídky a poptávky. Komunisté chtěli, aby dělnická mládež četla, tak u knih ve skladech byly přelepovány cenovky (nové razítko s cenou), aby si je dělnická třída mohla dovolit.
Dle slov pana Müllera byl Sovětský svaz velmi dobrý v knižní kultuře. V Sovětském svazu byla největší čtenost. Dodal ovšem: „Ale k čemu jim to bylo? Stejnak jim to dnes nepomohlo.“
Rozdílný počet výtisků kdysi a dnes
Ještě v roce 1986 stála jedna kniha 22 Kčs. Dnes kniha Knihy odvahy a dobrodružství: Průvodce edicí, kterou pan Müller vydal, stojí 779 Kč. Po přepočtu na počet knih, které si bylo možné koupit za průměrný plat to bylo 134 ks v roce 1986 (průměrný plat 2 950 Kčs). Dnes, v roce 2026, je možné si koupit 64 ks (průměrný plat 50 282 Kč).
V minulosti byl počet výtisků jedné knihy, který se vyrobil v edici KOD okolo 50 000 ks. Dnes se tiskne okolo 1200 ks. Když je to bestseller tak 2000 až 2200 ks a výjimečně 3000, což je považováno za hodně velký náklad. Nakladatelé se dnes řídí heslem: „Raději méně a pak dotisknout.“
I přes současný nízký počet výtisků si dle paní Hlavinkové lidé často přečtou knihu vypůjčenou z knihovny a rádi si ji poté koupí, aby ji mohli vlastnit.
Stejně tak to není tak zlé s tím, že by děti nečetly. Podle informací, které paní Hlavinková obdržela od knihovnic děti stále čtou.
Na otázku: „Proč je dnes náklad tak malý?“ pan Müller odpověděl, že existuje více důvodů.
Mezi ně patří:
- Lidé a děti více využívají internet ke čtení než knihy.
- Špatná nálada ve společnosti a současný stav, čímž myslel války, zdražování, a to že lidé neví co bude.
- Knihy jsou dnes velmi drahé.
- Přesycenost českého trhu s knihami.
- A že rodiče z principu investují do jiných věcí (nutných) než zrovna knihy.
Láska ke čtení a ocenění tvorby
Oba hosté zmínili, co je přivedlo ke knihám a proč jsou dnes, kde jsou. Je to láska ke čtení. Vzpomínali na své dětství. Paní Hlavinková jako malá nejvíce četla Verneovky a knihovnice jí měly rády, protože četla všechny knihy. Co paní Hlavinková měla ráda na knihách bylo, že příběhy v nich skutečně emočně prožívala.
Pana Müllera fascinovaly KODovky, protože mu sdělovaly, jak přežít v přírodě. Též si zkoušel podle návodu v knihách vyrobit mokasíny z kůže, kterou dostal od tatínka.
Oba hosté zmínili, že ceny a ocenění, které obdrží jejich knihy je potěší a že je vnímají jako formu odměny pro sebe.
Oba též mají velmi rádi sci-fi knihy. Byla zmíněna kniha Problém tří těles od čínského autora Liou Cch’-sin. Hlavní myšlenkou knihy je hypotéza temného lesa, jež doporučuje lidstvu, aby raději o sobě nedávalo vědět a nekontaktovalo jiné mimozemské civilizace, protože to může obnášet poměrně negativní dopady na lidskou civilizaci.
„Už jsem měl edice KOD plné zuby“
Pro napsání již výše zmíněné knihy pan Müller přečetl všech 212 knih v edici KOD. Když byl u 140. knihy v pořadí, už se mu dále nechtělo a měl toho plné zuby. Nicméně chodili k němu „rádoby“ nemocní starší lidé s tím, že se snad vydání této knihy nedožijí. To ho motivovalo pokračovat a dočíst všech 212 knih.
Co je to odvaha v knihách Lucie Hlavinkové
Hrdinové v knihách od paní Hlavinkové čelí svým vlastním strachům a úzkostem a snaží se s tím vypořádat. To je myšleno odvahou – schopnost překonat strachy a úzkosti. Může to pomoci dnešní generaci, která právě má své vlastní strachy a úzkosti a naučit je, jak se s tímto vyrovnat. Též zmínila že její série knih Sesterstvo je určena mladšímu publiku.
Pořádá a chodí na hodně dětských besed, kde k ní chodí děti, čtenáři jejich knih, a s hrdiny v knihách se identifikují.
Proč účastníci přišli
Jedna z účastnic zmínila, že důvod, proč přišla na tuto besedu byl, že tyto knihy byly jejím mládím. Obzvláště měla ráda Mayovky.
„Chtěla jsem společně diskutovat s autory a diváky o knihách“
Radku Tesárkovou, pořadatelku, vedlo k organizování této události potřeba se více dozvědět o knihách a autorech. Chtěla společně diskutovat s autory a účastníky o knihách. Sebe též považuje za knihomola a milovníka knih. Akci začala pořádat ještě před Covidem, který jí do pořádání této akce hodil vidle. Po Covidu se jí sama ozvala Městská knihovna Praha 7, že by ráda hostila tuto událost ve svých prostorech, za což je pořadatelka vděčná.
Hodnocení besedy
Akce začala na čas. V prostoru knihovny byly nachystané židličky na sezení. Vedle židliček byl stůl s možností si dát vodu do kelímků zdarma či za 50 Kč si koupit sklenici vína. V průběhu besedy byli účastníci zapojováni do diskuze, a to buď otázkami od pořadatelky nebo přispěním vlastních otázek.
Po oficiálním ukončení mohli účastníci zůstat a vykládat si s ostatními účastníky, hosty a pořadatelkou. Událost naplnila očekávání autora tohoto článku, co se týká organizační kvality a kvality obsahu a zapojování publika do diskuze.
Akce je pořádána každý měsíc s výjimkou letních prázdnin, tudíž následující se bude konat v září.
Jak jste na to vy? Chodíte na knižní besedy, diskuze či autorské čtení?
