Odjížděl jsem z nádraží Praha-Podbaba, odkud odjíždím každý den z práce. Je to nádraží s podchodem, který slouží k tomu, aby se pasažéři dostali na kolej v opačném směru. Z nástupiště jde vidět toto schodiště. Při čekání na vlak lze pozorovat, jak lidé scházejí k podchodu, aby se dostali na opačnou stranu.
Vlak měl přijet až přibližně za 5 minut. Tudíž jsem se opřel o zábradlí na nástupišti a pozoroval, jak lidé pospíchají po schodišti na druhé nástupiště, abych si zkrátil čekání.
Na schodech mě zaujal muž ve věku 20 až 30 let v teplákové soupravě, což je dnes módní a není cringe. Stál na schodech a držel se zábradlí lemující schodiště. Působil na mě jako by chtěl sejít dolů, ale něco mu v tom bránilo. Vypadal jako by měl obavy ze schodů, nebo spíše váhal něco udělat. Jako by měl strach z výšek.
Naproti tomuto schodišti je bezbariérový chodník, po které také scházeli lidé. Zrovna ve chvíli, když z druhé strany proudil dav a v něm se nacházela slečna okolo 18 až 25 let jsem poměrně rychle pochopil proč ten pán stojící na schodišti v napětí a očekávání tolik váhal něco udělat. Stáhl si kalhoty, uchopil svůj penis do rukou a začal s ním třást a točit dokola. Také bych byl nervózní a poměrně dost dlouho váhal něco takového udělat.
Nicméně otázka je jaká úroveň exhibicionismu je pro tyto lidi dostatečná, proto aby se vzrušili a naplnili své potřeby. Je to pouze ukázat své náčiní kdekoliv na kohokoliv? Nebo je to třeba pouze na vlakových stanicích? Nebo na vlakových stanicích, kde se vyskytuje hodně lidí? Nebo třeba na vlakové stanici, když se okolo vyskytuje hodně lidí, zrovna projíždí vlak, a to v určitou hodinu?
Ten první případ (kdykoliv, kdekoliv, na kohokoliv) to má ještě dobré. Hodně možností. Nicméně, ten poslední to může mít již trošku těžší. Ještě si k tomu představte, že by to byl šotouš a vzrušil by se pouze za vyjmenovaných okolností, a ještě když by projížděla zrovna jeho oblíbená souprava, třeba motorový vůz 843.
To by to pak už nebyl šotouš, ale šulinouš.
