Co ovlivňuje nerovnosti ve vzdělávání

Je prokázáno, že když je společnost vzdělaná, gramotná a je plošný a spravedlivý přístup ke vzdělání, stát a společnost na tom vydělá. Vydělá na tom ekonomicky, neboť lépe vzdělání lidé mají vyšší uplatnitelnost na trhu práce. Zároveň vzdělaní lidé jsou odolnější proti ovlivňování a „nerozumným“ životním volbám.

Naopak, pokud jsou ve vzdělávání nerovnosti a vzdělání není přístupné pro všechny ve stejné kvalitě, má to negativní vliv na společnost jako celek. Méně vzdělaní lidé jsou hůře uplatnitelní na trhu práce a zároveň je poměrně jednoduché s nimi manipulovat a mohou volit nevhodné životní kroky, které mohou mít vliv na udržitelnost společnosti do budoucnosti.

Jak tyto nerovnosti ve vzdělání vznikají a co na ně má vliv a jak je vyřešit? Čtěte dále, abyste to zjistili a byli moudřejší.

Špatné rodinné zázemí

První aspekt, který ovlivňuje dostupnost vzdělávání a kvalitu výstupů žáků je sociální a ekonomické zázemí rodiny. Pokud rodina pochází z nízkopříjmové rodiny, která se neustále stěhuje a nemá stabilní zázemí, je vyšší pravděpodobnost, že děti nebudou ve škole prospěchově tak dobré. Sociální stránka tohoto problému je, zdali rodiče podporují vzdělávání svých dětí a zdali jim mohou nabídnout podporu při vypracovávání domácích úkolů a další.

Naopak děti, které pochází z bohatých rodin, kde rodiče sami vystudovali univerzitu či jsou úspěšní podnikatelé budou spíše tlačit na to, aby děti měli lepší vzdělání. To že mají dostatek peněz znamená, že si mohou dovolit platit za soukromé a elitní školy s lepším systémem řízení a učitelským sborem, kde budou děti úspěšnější. Též v tomto prostředí navážou lepší sociální kontakty. Například budou mít kamarády mezi dětmi úspěšných lidí.

V nižší soc. třídě to může znamenat, že děti budou mít konexe na děti z rodin feťáků, kriminálníků a chudých lidí, kterým jde o jejich samotné přežití. V takovém případě vás tito lidé spíše okradou a zneužijí, než aby vám pomohli či poskytli podporu.

Nerovnoměrné financování regionů

V některých regionech mohou školy dostávat méně financí a tím nemají možnost si dovolit kvalitní prostory, učební pomůcky a pedagogy. V Praze či Brně je koncentrováno více peněz i intelektuálů, což má blahodárný vliv na kvalitu výuky a zázemí škol. Naopak to může být horší v regionech jako Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj.

I když je u nás financování poměrně rovnoměrné v porovnání s cizinou (USA), nedá se vyhnout tomu, že lidé, kteří rozhodují o přidělení financí a příležitostí pro školy mohou uvažovat takto: „Z tohoto regionu, nic dobrého stejnak nevzejde,“ což pak bude na ně podvědomě působit a podle toho budou rozhodovat.

Extrémní rozdíly jsou například ve Spojených státech amerických. Zde pokud je oblast, o které se ví, že je problémová (chudá), jde tam podstatně méně financí. To znamená že v této oblasti bude podstatně nižší kvalita pedagogů, vybavení škol a též možností na trhu práce. A to vše v opakujících se a zesilujících se cyklech z generace na generaci.

Ekonomická náročnost studia

Tento bod se primárně týká univerzitního vzdělávání. Zde budu porovnávat ekonomickou náročnost univerzit v České republice, Velké Británii a Spojených státech amerických.

Pozor nejedná o výdaje na stravování a ubytování. Bydlet a jíst musíte všude. Jedná se o peníze, které zaplatíte školám za výuku.

V České republice se neplatí školné na univerzitách. Studium je zdarma, pokud bakaláře dokončíte do 4 let a magistra do 3 let.

V Anglii je univerzitní studium placené. Za 1 rok studia (2 semestry) zaplatíte 269 212 Kč. To znamená, že 3roční bakalář vás na poplatcích škole vyjde na 807 636 Kč. V Anglii jsou studentům nabízeny půjčky, kterými lze školné pokrýt. Výhodou je, že poté co školu úspěšně dokončíte, půjčku splácíte pouze pokud vyděláváte nad určité množství peněz za měsíc. Pokud ne, peníze nevracíte. Tudíž vás to nezruinuje.

Ve Spojených státech amerických máte veřejné univerzity a soukromé univerzity. Školné za 1 rok se může pohybovat od 215 350 Kč až po 754 250 Kč na veřejných vysokých školách. To znamená že 3roční bakalářské studium vás na školném bude stát od 646 050 Kč do 2 262 750 Kč.

V České republice je to tedy poměrně dobré v porovnání se Spojenými státy americkými, kde musíte být „milionář“, abyste mohli studovat na univerzitě.

Obecné nastavení společnosti

Co myslím obecným nastavením společnosti jsou faktory jako zdali stát poskytuje sociální zabezpečení, univerzální zdravotní pojištění a zdali je společnost nastavena solidárně.

V tomto ohledu určitě vyniká například Česká republika, Finsko a většina států Evropské unie. V takovém prostředí se snižuje sociální exkluze a nerovné příležitosti ve vzdělávání.

Naopak opačným extrémním případem jsou Spojené státy americké. Neexistuje tam univerzální zdravotní pojištění, což znamená, že krátká nemoc, operace či pobyt v nemocnici vás může finančně zruinovat. Sociální zabezpečení jako dávky jsou minimální a společnost je nastavená na finanční zisk jednotlivce. Právě tyto faktory separují společnost do tříd.

Způsobuje to, že ti, co již mají hodně peněz, budou mít ještě lepší vzdělání a více peněz, prestiže a lepší konexe. Naopak, ti, co v USA nemají peníze nemají prakticky šanci přestoupit do jiné sociální třídy. To vytváří a rozšiřuje sociální exkluzi, a tím prohlubuje nerovnosti v příležitostech ke vzdělání a nerovnosti ve společnosti.

Závěr

Na základě výše popsaných tří aspektů nerovnosti příležitostí ke vzdělání a exkluze ve vzdělávání lze dojít k závěru, že optimální je to správné prosociální nastavení společnosti, jež je méně zaměřené na finanční zisk jednotlivce. Dále neplacené univerzitní vzdělání, které umožňuje přístup k této úrovni studia všem, bez ohledu na finanční prostředky jejich rodin. A v neposlední řadě nezanedbávání financování škol ve vyloučených lokalitách.

Jak to vyřešit u rodin, které nemají dostatek peněz a stabilní život? To lze dle mého názoru pouze vícegeneračně. Předpokladem jsou dobře nastavené hodnoty společnosti, jež budou tyto rodiny ovlivňovat a postupně měnit jejich přesvědčení o důležitosti vzdělávání. Díky tomu mohou děti z rodin se špatným zázemím postupně stoupat na sociálním žebříčku společnosti. Každá generace o malý stupínek, až nakonec nerovnosti příležitostí ke vzdělání a exkluze vymizí (A tím i rozdíly ve společnosti).

Jaký je na to váš názor? Setkáváte se s exkluzí a nerovností příležitostí ve vzdělávání? Jaké jsou podle vás příčiny a jak byste to chtěli řešit?