Dne 21. 3. 2026 se v prostorách Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy od 8:00 do 16:00 konala 21. mezinárodní a 25. národní konference ATECR 2026 o moderních přístupech ve výuce anglického jazyka. Konference byla organizována pod záštitou Association of Teachers of English of the Czech Republic.
V této reportáži se dočtete jaká konference byla, jaké zajímavé poznatky od přednášejících zazněly, jaké nedostatky konference měla a zdali má smysl ji v budoucnu navštívit.
Komentáře autora k reportáži mají modrou barvu.
Program konference
Náplní konference byly přednášky/semináře odborníků či lidí nějakým způsobem spjatých s výukou angličtiny. Za celou dobu konference proběhlo celkem 29 přednášek/seminářů.
Ve stejné chvíli probíhaly přednášky ve 4 místnostech, což znamenalo, že jste si jako účastník/ce museli vybrat, kterých přednášek se zúčastníte. Viz program konference zde.
Řečníci a jejich přednášky a aktivity
Z poměrně velikého množství přednášek jsem si vybral přednášky níže:
Učitelem na Instagramu
Originální název této přednášky byl From classroom teacher to Instagram-based language educator a přednášejícím byl Íránec Peyman Valizadeh. Peyman ve své přednášce popisoval zkušenost s tím, jak svou učitelskou praxi převedl do online prostoru.
Popisoval, jak první krátké video na Instagram nahrával snad 100×. Bylo to pro něj náročné. Za pomoci tvorby vzdělávacích videí se naučil řádně mluvit, naučil se editovat videa a též díky followerům vybudoval globální síť kontaktů. Instagram používá jako výkladní skříň, kde získává zákazníky pro své kurzy angličtiny. Nadesignoval a vytvořil kurz angličtiny od A1 až po C1.
Původně jeho angličtina byla horší, ale díky této činnosti se v ní stal lepší. Podoktnul, že v dnešní době se díky sociálním médiím a obecně online prostoru přesouvá autorita od institucí (školy, úřady, univerzity) ke globálnímu publiku.
To znamená, že instituce již nejsou jedinou monopolní autoritou na tvorbu vzdělávacího obsahu a stejně tak nejsou ti kdo tento obsah hodnotí. V dnešní době existuje mnoho tvůrců (ne pouze instituce) a schvalování obsahu provádí diváci svým počtem shlédnutí nebo nakupováním vzdělávacích kurzů.
Co se týká finanční stránky, Peyman řekl, že to vychází tak na 10 až 15 koupených kurzů na 100 followerů a nákup kurzů je hlavním a primárním příjem. Na dotaz, jak řeší to, že by musel opravovat příliš mnoho úkolů, které mu studenti zasílají přes Instagram odpověděl, že má placené pomocníky (brigádníky).
Co mě překvapilo bylo, že od té doby, co učí online tímto způsobem již neučí osobně. To podle mě může způsobit odtržení od edukační reality a snížení kvality a metod výuky. Ovšem, je to můj názor, globální publikum jeho kurzy a metody legitimizovalo (udělali autoritou) tím, že jeho kurzy nakupují.
Učení faktů versus konceptů
Ivana Juríková ve svém vstupu Teaching smarter: strategies that boost memory, understanding, and communicative skills řešila dva spolu související problémy.
Studenti znají pravidla anglické gramatiky a neumějí je použít. Dále to, že studenti příliš analyzují některé části anglické gramatiky, jako například členy, které si stačí zapamatovat.
Tyto problémy vycházejí z koncepce faktů a konceptů jež jsou součástí učení se cizího jazyka.
Fakta (jako slovíčka či členy) jsou prostě věci, které se musí člověk naučit memorizováním. Jedná se o faktické a specifické informace.
Koncepty jsou naopak mentální rámce (spojení), která vysvětlují vztahy mezi fakty. Mezi koncepty patří například anglické časy.
Když je s koncepty při učení zacházeno jako s fakty, způsobí to, že studenti si pravidla pamatují mechanicky jako fakta (slovíčka), ale neumějí je použít.
Když je s fakty zacházeno jako s koncepty, způsobí to, že studenti se budou ve faktech snažit najít logické souvislosti a vztahy, které tam nejsou a může dojít k přetížení mozku.
Cestou z tohoto problému je podle Ivany Juříčkové učit fakta metodami učení faktů a koncepty učit metodami učení konceptů a toto rozlišení studenty naučit, aby sami věděli, že to tak je.
Mezi různé metody učení faktů patří: Napsat 3 až 5 věcí, které si žáci pamatují z přechozí hodiny; Vytváření vět ze slovíček; Mini kvízy; Flashcards; Opakovat si věci s časovým odstupem (z minulého týdne / měsíce) a snažit se aktivně vyvolat slovíčka / členy z paměti bez dívání se na zápisky.
Mezi různé metody učení konceptů patří: Nechat žáka vysvětlit svému spolužákoví co se naučil; Žák přeformuluje to, co se naučil (vygenerování vlastní znalosti); Využívání konceptů (časů) v reálných životních situacích a úkoly založené za řešení problémů/projektů.
Vyústěním přednášky bylo že různé druhy znalostí (fakta vs koncepty) vyžadují různé strategie učení. Když jsou použity strategie špatně, studenti se naučí memorovat bez porozumění a přes příliš analyzovat fakta, jež nevyžadují analýzu, což způsobí kognitivní přetížení. Navíc jakým stylem učíte žáky se stane tím, jak se žáci budou sami učit.
Využití technologií ve výuce
Přednáška s názvem Teach smarter, not harder: free tech that transforms classrooms od Rona Mukerjiho účastníkům přestavila různé dnešní digitální online platformy, které je možné využít ve výuce.
Jako důvody, proč by měly být digitální platformy využívány v online výuce jsou, že dnešní generace žáků je již digitálně nativní a očekává využití těchto technologií během výuky.
Z pohledu učitelů to umožňuje automatické opravování testů a cvičení. Je to též dobré pro globální komunikaci a spolupráci. Digitální nástroje umožňují automatizaci administrativy, kdy ušetřený čas lze použít pro jiné přínosnější aktivity.
V průběhu přednášky Ron pronesl: „Klasické školy buď zmizí, nebo to bude hybridní kombinace současného stavu a vzdáleného vzdělávání.“
Dle Rona je třeba si před použitím digitálních platforem odpovědět na tyto 4 otázky:
- Vyžaduje online nástroj registraci?
- Vyžaduje platforma, aby se žáci registrovali?
- Kolik to stojí peněz učitele?
- Kolik to stojí peněz žáky?
Na základě odpovědí na tyto otázky Ron vybral seznam digitální nástrojů níže, které se dají využít ve výuce: Notebook LM, Genially.com a Gemini Gems.
NotebookLM je jistě nejzdařilejší nástroj. Je to AI, která umí vytvářet odpovědi a sumarizovat text na základě knih a materiálů, které do ní nahrajete. To znamená, že nebere odpovědi ze vzduchoprázdna, ale pouze z vybraných zdrojů, které jste si sami vybrali. Dle mé zkušenosti je její přesnost prakticky absolutní, což si můžete ověřit tím, že si nějakou knihu přečtete, poté ji do tohoto nástroje nahrajete a následně se budete této AI ptát a porovnávat její odpovědi s tím, co jste z knihy zjistili sami.
Gemini Gems umí vytvářet příběhy a obrazové knihy pro děti podle zvolené úrovně angličtiny.
Genially.com je webová aplikace, která nabízí různé interaktivní kvízy a hry, které v sobě mají zabudováno vzdělávání.
Nevýhodou většiny těchto platforem je, že jsou online. Pokud nemáte připojení k internetu, jste bez svých výukových materiálů. Dalším problémem je, že pokud chcete tyto platformy plně využívat, většinou to vyžaduje platit nájemné (subscription) každý měsíc. Zároveň je problém v tom, že materiály, které v nich jsou či vy je vytvoříte (a nejdou exportovat) jsou uložena v dané online platformě. Když firma zkrachuje, přijdete o vše. Když se firma rozhodne změnit podmínky používání (například zvýšením ceny), znamená to, že to třeba pro vás již nebude vhodný nástroj.
Prezentace učebnice First Success B2
Tato přednáška byla o představení učebnice First Success B2, kterou vydává Oxford University Press. Jednalo se o prodejní přednášku. Co mě zaujalo je, že kniha již není zaměřená pouze na britskou výslovnost, ale na výslovnost všech různých přízvuků v angličtině na světě.
Ke knize je též doprovodný materiál na Oxford English Hub mezi kterými je i Kahoot, kde se mohou žáci připojit k soutěži o hádání slovíček či gramatických definicí svým mobilem přes QR kód a v reálném čase spolu soutěžit. To nám také na přednášce bylo ukázáno, a přišlo mi to velmi zábavné (Pravděpodobně protože jsem vyhrál.)
Na Oxford English Hubu poté dostanete přístup k audio nahrávkám k učebnici a videím.
V průběhu prezentace též účastníci mohli dostat vzorek učebnice zdarma s přístupem do online platformy.
Po přečtení jedné z kapitol a prostudování online materiálů jsem dospěl k názoru, že témata v učebnici jsou moderní. Online nástroje obsahují gamifikované aktivity, ale zároveň audio a video není nic nového. Zároveň učebnice je skutečně dimenzovaná na použití ve třídě a učebnici chybí klíč ke cvičením, což prakticky dělá z učebnice nepoužitelný materiál pro samouky nebo pokud by žák chtěl s učebnicí pracovat doma sám. Klíče jsou totiž v Teacher’s Pack, což je další učebnice, kterou je nutné koupit, aby to celé dávalo ve výuce smysl.
Zároveň učebnice je velmi hodně zaměřena na kritickou analýzu textu či dávání pozor přitom, co kdo na nahrávce říká. Což mě vede k tomu, zdali učebnice spíše neučí kritickou práci textem než samotný anglický jazyk.
Jedná se o moderní přístup k výuce angličtině, ale samozřejmě přístupy je nutné kombinovat s tradiční metodami výuky jako praktická cvičení na gramatiku, překlad a učení se nazpaměť.
Zároveň nevýhodou je, že některé materiály, které jsou online jsou časové omezené a přibližně po 2 letech k nim ztratíte přístup.
Jak pracovat s heterogenní třídou
Anna Denemarková z Vydavatelství Taktik ve své přednášce How to manage a mixed-ability class mluvila o heterogenní třídě (Heterogenní třídou se myslí třída, ve které jsou děti různých schopností, znalostí, zájmů a stylů učení, pozn. red.)
Obsahem přednášky bylo, jak s takovou třídou pracovat, aby se nadaní cítili, že postupují vpřed a ti méně schopní, aby zůstali zapojeni a stále měli pocit úspěchu a uznání.
První možností je, že v rámci jedné třídy může být probíráno stejné téma, ale obtížnost může být diferencována podle komplexnosti odpovědi žáka a tím vlastně žádná odpověď není špatnou.
Příklad:
Which city would you like to visit?
- Začátečník – „London“
- Středně pokročilý – „I would like to visit London.“
- Pokročilý – „I would like to visit London because I like big bustling cities.“
Učitel též může žákovi specifikovat o jak dlouho větu by se mělo jednat. Dalším řešením je spárovat slabší studenty s těmi silnějšími. Slabší žáci pokročí ve svých znalostech a zvýší si důvěru ve své dovednosti a silnější žáci lépe porozumějí látce, kterou se sami učí.
Z pohledu učitele je potřeba nezapomenout na slabší studenty a nechat je ve třídě zazářit.
Zábavné aktivity do výuky
Tato přednáška byla od učitele základní školy Lukáše Heřmana. V průběhu přednášky předvedl spoustu různých aktivit do hodiny, a to i s tím, že diváky do dění zapojil. Čili se nejednalo pouze o ukázku, ale byli jsme aktivní součástí.
Jako učitel nechá žáky participovat v organizaci třídy, což zvyšuje jejich nadšení.
Praktické aktivity, které účastníkům ukázal jsou:
- Word Twins
- Na LCD je objevují anglická slova a žáci se snaží uhádnout synonymum, překlad atd. a to tím způsobem, že si slova píšou na papír. Na konci aktivity oznámí učitel správné výsledky / vyvolává žáky, aby řekli správnou odpověď. Na konci aktivity si žáci spočítají body a podle počtu bodů zvedají ruce, kolik, kdo měl bodů.
- Swapovací kartičky
- Žákům jsou rozdány kartičky s obrázky zobrazující předměty. Jeden žák se poté zeptá na to, co má druhý žák na své kartičce s obrázkem touto formou:
- What is it?
- What are you doing with it?
- Žákům jsou rozdány kartičky s obrázky zobrazující předměty. Jeden žák se poté zeptá na to, co má druhý žák na své kartičce s obrázkem touto formou:
Dále jsem si též všiml, že tento člověk v dávné minulosti (z pohledu pokroku v IT) vytvářel výuková videa na YouTube kanále Monkey English, které mě poměrně pobavily.
Kreativní deník jako forma výuky
Přednáška Junk Journaling – creativity and language journaling od Annete Igel byla nejslabším článek celé konference.
V podstatě se jednalo o to, že žáci by si měli vést deník a ten pak diskutovat s ostatními.
Místo zavedení diskuze na to, zdali publikum (my) si myslíme, že je to dobré či ne, její sdělení končily stylem: „…mám pravdu, že?“ Já jsem si to nemyslel, a proto jsem se z přednášky odebral na jinou užitečnější přednášku.
Aktivity s Legem
Marta Figura-Wasielewska ve svém bloku aktivity se stavebnicí LEGO názorně ukázala, jak lze projektovou formu výuky využít při výuce angličtiny. Její metoda spočívá v tom, že žáci si z LEGA postaví své vlastní výtvory a ty pak následně diskutují se spolužáky a/či je předvádí před celou třídou a přitom o nich mluví.
Tento vstup byl též podpořen tím, že účastníci nejenom poslouchali jak na to, ale skutečne z LEGA vytvářeli své vlastní výtvory a ty následně diskutovali a prezentovali před ostatními.
Dle mého názoru se tato metoda dá rozšířit i na jiné stavebnice než LEGO či na jakékoliv projekty a též by se to dalo rozšířit o strukturu otázek a tipů na diskuzi mezi žáky v případě, že by žáci nevěděli jak s diskuzí či prezentací začít.
Vizuální materiály jako podnět pro konverzaci a přemýšlení
Martin Kräussl popisoval práci ve třídě s vizuálními materiály (fotografie, plakáty, reklamy, fonty a jiné). V průběhu hodiny je možné studentům ukázat fonty, reklamy či plakáty a diskutovat o nich.
Například u reklamního plakátu to může být: Druh fontu a co font vyjadřuje, reference ke každodenním životům lidí či kulturní reference a jaký je cíl reklamy.
Příklady:
- What is happening in the image?
- How to design an advert layout to build meaning in the picture?
- How do you connect and relate to the picture?
Dále se u takové reklamního plakátu může probírat, proč určité prvky jsou na určitém místě na plakátě a proč zrovna na tom daném místě a co tím chtěl autor říci.
Výběr aktivit pro práci s plakáty (obrázky):
- Hádat z výřezu reklamy o jakou reklamu se jedná a na co je,
- Analýza fontu a jaký má pro reklamní plakát význam,
- První dojmy z plakátu:
- emoce, barvy, layout, cílové publikum celkové sdělení,
- Vizuální vodítka a skrytý význam,
- Tvorba vlastního reklamního plakátu a jeho prezentace.
Popisoval jak vystavení studentů těmto plakátům a dodatečné otázky typu co je na plakátu, co má plakát vyjadřovat, vyvolá diskuzi mezi studenty a tím rozvíjí komunikaci, ale i představivost a kritické přemýšlení.
Jedná se o pokročilejší techniky pro studenty na úrovni B2 až C1.
Divadlo ve výuce
Poslední aktivní přednáškou, kterou jsem navštívil byla od zakladatele The Bear Educational Theatre.
Na přednášce mluvil o tom jak je důležité zahrnout divadlo a improvizaci do jazykového vzdělávání. Podoktl, že tento způsob by populární v 60. letech. Jeho přednáška byla plná aktivních ukázek a zajímavých aktivit pro žáky.
Jako ukázku oblíbené aktivity v hodině uvedl aktivitu, kde jeden žák řekne slovo a druhý žák řekne slovo, které si asociuje s tím co řekl žák před ním a tak pořád dokola.
Jako další aktivitu uvedl určitý typ dialogu v párech žáků:
Žák A: „You never guess what happened to me yesterday.“
Žák B: „I know, everybody is talking about it. You went to the Moon.“
Žák A: „Yes, I was the first Moon tourist because…“
Tato aktivita je založena na tom, že žák B si vymyslí co se stalo žáku A včera a žák A to následně musí vysvětlit a opodstatnit, což vytváří poměrně komické situace.
Stánky s učebnicemi a zájezdy
V předsálí neboli prostoru, který spojoval 4 přednáškové místnosti se nacházely stánky s učebnicemi jež zde byly nabízeny prodejci těchto učebnic. Zde bylo možné se s nimi pobavit o vašich požadavcích a představách na základě kterých vám byla nabídnuta vhodná učebnice.
Vystavoval zde i můj oblíbený vydavatel Macmillan, který nabízí trojici výborných cvičebnic pro samouky, které na sebe navazují a to: Destination B1, Destination B2 a Destination C1&C2.
Mimoto zde byl i stánek s nabídkou jazykových zájezdů do Anglie anebo stánek, který propagoval filmový festival novozélandských a australských filmů.
Nejasná komunikace s organizátory a amatérský web
Pro účast na konferenci bylo nutné se registrovat přes formulář, ve kterém byly informace o tom, že je nutné zaplatit ihned na číslo účtu na jejich amatérsky vypadajícím webu.
V popisu textu bylo též napsáno, že čím dříve zaplatíte, tím nižší poplatek bude. Bohužel po vyplnění formuláře nepřišel žádný potvrzovací e-mail s platebními informacemi, a tudíž mě nemotivovalo za tu konferenci platit, protože jsem si nebyl jistý, zdali se jedná o webový podvod podle „dark patterns“, kdy je na vás tlačeno, abyste co nejdříve zaplatili, kvůli výhodě. Zároveň web vypadá staře, nedůvěryhodně a není zabezpečen přes HTTPS.
Co se týká následné e-mailové komunikace, bylo nutné opakovaně kontaktovat organizátory a opět vyjednávat deklarovanou slevu na webu, a to s poměrně dlouhými časovými úseky mezi odpověďmi z jejich strany. Standardní dobu na odpověď považuji 3 dny, což je v obchodu dobrou praxí.
Účastníci jsou stále platící zákazníci a očekávají jednání s důvěryhodnými organizacemi a včasně a bez „dark patterns“.
Závěrem
Konference byla dobře zorganizovaná, až na výjimky byly všechny přednášky s participující účastí diváků, a tudíž nebyly nudné. Zároveň se mohli účastníci dozvědět poměrné zajímavé informace, naučit se novými metodám výuky a nakoupit učebnice.
Ze strany organizátorů je nutné vylepšit komunikaci s platícími zákazníky, a to jak odstraněním „dark patterns“ z jejich webu, jeho zabezpečením pomocí HTTPS a vůbec nejlépe vytvořením moderního webu, který vypadá důvěryhodně, a ne takový že mám pocit, že se mi Horst Fusch snaží prodat TV Slicer Plus a k tomu 10 další věcí zdarma, když zavoláte do 30 minut, ale též komunikovat včasně a jasně skrze e-mail.
Na konci konference proběhl uzavírací ceremoniál a tombola.
